Historie SDH

‚‚Již v roce 1899 se vedly první úvahy a jednání o založení požárního sboru...‘‘.
Teprve dne 24. února 1900 byla však svolána řádná ustavující schůze, jíž byl sbor založen. Zakládajících členů bylo 26: A. Bouška, J. Benda, R. Záruba, E. Špinka, M. Chalupecký, V. Knotek, J. Kyliánek, V. Kazda, J. Kubík, J. Pletánek, J. Shrbený, V. Čížek, A. Beneš, J. Kužel, J. Muzikář, Fr. Šedivý, Fr. Pečený, V. Kulovaný, P. Kopecký, Fr. Štrobl, J. Kett, J. Pazderník, R. Kulovaný, V. Černík, A. Bedřich, Fr. Chalupný.
        Předsedou byl zvolen Ant. Bouška, místopředsedou Rudolf Záruba, jednatelem E. Špinka, náčelníkem Fr. Chalupný? zbrojmistrem V. Knotek, pokladníkem J. Kyliánek, lékařem Vojt. Čížek.
        Kronika hasičského sboru zaznamenává zásahy sboru při požárech (poprvé 11. 5. u Jana Hejny a 25. 11. u Fr. Šedivého). Začátkem roku 1901 došlo k určitým nesrovnalostem: řada členů vystoupila, další ale přistoupily - ‚‚...rozhodnuto, aby proti každému členu sboru, který dovolí si jakoukoliv urážku vůči ostatním nebo kdo se z členů proviní proti stanovám, byl vyloučen...‘‘
        Sbor se postupně vybavoval háky, sekerami, i kroji, peněz však měl málo, a tak třeba i při pořádání tanečních zábav museli sami členové platit vydáni. O podporu požádali majitele dvorů v Modřovicích a Vysoké. Celkový příjem sboru v prvním roce jeho existence byl 409,58 korun, vydání 385,96 korun, zůstatek tedy 23,62 korun.
        24. listopadu 1901 sbor poprvé předvedl divadelní představení ve spolkové místnosti, přičemž obětavě pomáhal učitel Fortelka. Členové hasili požár v Lazsku... V té době měl sbor už i vlastní knihovnu (na schůzích se sledovalo, jak ji kteří členové využívají). 20. 7. 1901 byl pro sbor slavným dnem: byla přivezena nová ruční stříkačka, na jejíž koupi přispěla obec, hasičská župa i někteří místní občané.
 27. 4. 1904 - ‚‚hlídkování ve vsi‘‘, protože při mimořádné prudké bouři s průtrží mračen a krupobitím hrozilo zatopení části obce... 7. 5. 1904 - účast sboru při slavnostním svěcení praporu Spolku vojenských vysloužilců...
        Za některé zásahy při požárech dostával sbor určité odměny od pojišťoven, např. 20 k od vídeňské banky Phoenix za uhašení požáru stavení Jos. Fialy a Jos. Kosára 4. 7. 1905, 10 k od banky Slavie v Praze za zásah v Kamenné, ovšem sbor sám odmítl nabídku Moravské pojišťovny hasičské v Brně na pojištění, protože ‚‚sbor by musel platiti 20 kč ročně, které se bídně u našeho sboru seženou‘‘.
        Pro zajímavost: ‚‚19. ledna 1909 konána sborová zábava v místnosti Hájka Fr.. Když hostinský dostane půl hl piva, hradí veškeré poplatky, když ne, bude hradit polovic. Hudbu zajišťoval přítel Neustupný v ceně 3,40 korun na muzikanta. V půlnoci legrační scéna. Rovněž zaslán dopis p. Čalounovi v Příbrami, aby věnoval sboru dar, neboť všechny schůze se konají v hostinci, kde jeho pivo se točí. Ten sboru daroval 1/4 hl piva. Bylo rozhodnuto svolat veškeré členy na neděli 21. března ku přednášce, při které bude členstvo poděleno a ze sborové pokladny se ještě 1/4 hl přidá...‘‘ V tomto rocese počet členů zvýšil na 36, v roce 1911 dokonce na 41.
        V letech 1915 - 1917 byla pokladna sboru zcela vyčerpána v důsledku válečné půjčky a dotace vdovského válečného fondu, a dvanáct členů muselo narukovat.
        První poválečný hasičský ples v březnu 1918 vynesl 726, z nichž 125 Kčs daroval sbor na zřízení pomníku padlým - pomník byl odhalen 10. srpna. Další kroky byly pro sbor poměrně příznivé - v roce 1923 už bylo možno uložit 1000Kčs do Městské spořitelny Příbram.
        5. 2. 1922 se protrhla hráz třebského rybníka a voda vnikla do zbrojnice, kde poškodila výzbroj a výstroj. Hodně práce pak dalo členům vyklízení naneseného bahna.
        Každoročně se sbor účastnil župních sjezdů a cvičení - v roce 1925 proběhl župní sjezd přímo v Třebsku, a to 12. 7. u příležitosti čtvrtstoletí existence sboru. Slavnosti (pochodu, cvičení třebského sboru. cvičení jinošské skupiny z Vysoké, společného župního cvičení i večerní zábavy v hostinci Fr. Hájka a Fr. Červeného) se účastnilo 317 členů ze 42 sborů. O dva roky později se naopak třebští účastnili oslavy 30 let sboru ve Vysoké.
        V květnu 1928 pořádal sbor poprvé staročeské máje, jež se staly udržovanou tradicí. V roce 1937 byla za 25 200Kčs pořízena od firmy Mára v poděbradech motorová stříkačka, slavnostně byla vysvěcena 23. dubna při první pouti. Přispěli na ni banka Slavie, Hasičská pojišťovna, První česká, Rolnická i některé obecní úřady - výtěžek samotné slavnosti byl 5 100Kčs. O rok později byl ke stříkačce přikoupen předvozek - ale to už nastávala težká léta válečná, v jejíchž průběhů se nekonaly schůze ani zábavy, pouze cvičení se stříkačkou.
        Už 6. června 1945 však proběhla první poválečná valná hromada členstva, na níž byl předsedou zvolen Jan Šedivý, velitelem Karel Kubík, jednatelem Bedřich Hrubec a pokladníkem Jan Chalupecký.  V srpnu 1946 uspořádal sbor první dožínkovou slavnost s taneční veselicí v zahradě hostince K. Hájka, v listopadu sehráli členové v místnosti Jos. Šedivého divadelní představení ‚‚Černý kříž‘‘, v prosinci pak zároveň s mikulášskou nadílkou hru ‚‚Anton nezlob‘‘ (při všech akcích sboru účinkovala obvykle hudba Rud. Špinky), v lednu 1948 pořádal sbor první hasičský ples (i ten se stal místní tradicí - byť v prvopočátku s obtížemi: při plesu začátkem roku 1949 musel každý člen přinést koš uhlí na vytopení sálu), v dalších letech přibyly i pouťové a posvícenské zábavy.
        Přibývalo nového vybavení, výzbroje, byly pořízeny cvičné oděvy, gumové a kožené boty. Neuskutečnily se sice oslavy padesátiletí sboru, zato v roce 1953 sbor uspořádal pro občany - jako dík za stálou podporu - zájezd do jižních Čech. (To už měl sbor opět tři desítky členů a jeho jmění činilo 22 202Kčs.)
        Další léta nepřinesla zásadních změn: probíhala teoretická i praktická cvičení, schůze výborové i členské, i když se čas od  času měnilo složení výboru. V roce 1954 byly zakoupeny hasicí přístroje i první auto (za 15 500Kčs). V září toho roku byly sborem pořádané dožínky mimořádně slavnostní: průvod až do Modřovic s alegorickými vozy, jezdi na koních, krojovanou mládeží - výtěžek spolu s výtěžkem sedmi tanečních zábav pomohl splatit půjčky na auto. V téže době byl vyčištěn rybník, takže zabezpečoval dostatek vody pro protipožární účely.
        O dva roky později došlo k opravě požární zbrojnice (včetně instalace poplachové sirény) i motorové stříkačky. počátkem 60. let dostali členové nové modré pracovní obleky, opasky, košile a vázanky. Sbor pořádal zájezdy do pražských či plzeňských divadel - a stal se snad nejaktivnější složkou v obci. (V roce 1965 zakoupil dokonce starší pianino, jež však nedlouho nato prodal s velkou slávou za basu piva Jar. Čechovi.)
        V březnu 1968 získal sbor ze Sokolova požární vozidlo RN, v roce 1971 začala generální přestavba požární zbrojnice - skončila v následujícím roce: zbrojnice byla slavnostně otevřena při II. sjezdu rodáků a přátel obce, V červnu 1975 oslavil sbor 75 let své existence (nescházelo veřejné cvičení, výstava techniky i historických materiálů)... To už déle platilo, že se při zábavách či podobných akcích nepodává párek, nýbrž ‚‚Hasičský guláš‘‘, a že hraje třebská Švitorka.
        V dubnu 1978 ‚‚zavolal červený kohout‘‘ - sbor se spolu mnoha jinými obětavě účastnil při požáru Svaté hory (za což se mu dostalo významného ocenění),hned nato, v říjnu, likvidoval požár v bytových jednotkách státního statku - a družstvo mužů vyhrálo okrskovou soutěž...
        Rok poté (tehdy slavila švitorka své čtvrtstoletí) se sice vzhledem ke stavbě kulturního domu poněkud ztenčilo sborové konto, ‚‚zahojilo‘‘ se však výtěžkem z březnového hasičského plesu, pořádaného v Chrástu.
        V osmdesátých letech sbor pravidelně cvičil, zúčastňoval se soutěží členové se každoročně účastnili brigád na jarním úklidu obce, sbírali železný šrot. A pořádali určité tradiční akce: lednový požárnický ples, únorovou ‚‚maškarádu‘‘, MDŽ (tuto oslavu spíš pro ženy) Pořádali samozřejmě pouťovou zábavu - vždy se Švitorkou. Ročně bývalo kolem deseti členských a kolem sedmi výborových schůzí, zápisy v kronice zaznamenával Fr. Boukal (zaznamenával i účast delegátů sousedních sborů, naopak také účast třebského sboru na oslavách sborů sousedních: Na Vysoké, v Hlubyni, Vrančicích, Pňovicích, Strýčkovech). Sbor měl v té době kolem 46 členů.
        V roce 1990 byla na výroční členské schůzi 15. prosince udělena některým členům vyznamenání k 90. výročí sboru a oceněna byla dvě družstva (jedno mělo v socialistické péči vozidlo,stříkačku, žebřík a veškerou výzbroj druhé zbrojnici, její vnitřní vybavení, okolí a sušák hadic). Rok poté dostali někteří členové medaile ‚‚Za věrnost‘‘ za dlouholetou (40, 30, 20 let) práci - a všichni členové dostali nové průkazy.
        V dalších letech však počet členů i počet schůzí a cvičení klesal, byť se sbor účastnil řady cvičení soutěžních či veřejných v mnoha okolních obcích ( v kronice jsou zápisy stále stručnější). V roce 1992 bylo soutěžní družstvo v okresní soutěži v Rožmitále na sedmém místě - v memoriálu J. Neumanna však zvítězilo. V roce 1994 ‚‚třikrát jsme provedli ostříkání kostela po otlučení omítky. Tato akce byla prováděna jako námětové cvičení...‘‘ (tohoto roku sbírali hasiči kámen na polích zemědělského družstva, a jako dřív každoročně pořádali dva zájezdy: pro sbor a pro občany, tu do pražských divadel, tu do Plzně či jinam). Vyřezávali divoké křoví podél cest k Vysoké a k Narysovu, čistili Mlýnský potok...
        V roce 1999, ‚‚...koupena starší PS 12, po opravě sloužila pro družstvo při soutěžích... ...koupeny z prostředků obce cvičné stejnokroje a chybějící výzbroj...‘‘, soutěžní družstvo se účastnilo okresní soutěže v Sedlčanech a dalších soutěží v Zalánech, Pňovicích, Vrančicích, Strýčkovech, Vysoké a Rožmitále...